Přehrada Slapy

Popis | Technické údaje | Video | Mapa

Fotogalerie

Celkový pohled na Slapskou přehradu Přehrada Slapy Koruna Slapské přehrady Návodní líc hráze Korunní přelivy Detail koruního přelivu se čtyřmi rozrážeči Vyřazená Kaplanova turbína z vodní elekrárny Slapy u Štěchovické přehrady Nedokončené zdvihadlo Slapy - Čast plavební komory v horní vodě Průchod hrází pro zdvihadlo Slapy Vodní nádrž Slapy Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Přehrada Slapy během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s Koryto pod přehradou během povodních v června 2013 (průtok: 2 050 m<sup>3</sup>/s

Popis

Vodní Slapy je jedna z největších přehrada v České republice. Nachází se necelých 30 km jižně od Prahy nad již zaniklými Svatojánskýcmi proudy,která Štěchovická přehrada pod Slapami zatopila. Slapská přehrada je třetí stupeň Vltavské kaskády.

Vodní dílo Slapy se začalo projektovat už za První republiky, ale realizaci zbrzdila 2.Světová válka. Teprve v červenci roku 1949 začaly přípravné práce tím, že začal být ražen obloukový tunel pro převedení vltavské vody od budoucího staveniště. Tunel je 360 m dlouhý a v horní vodě byl před napuštěním nádrže uzavřen třistatunovým železobetonovým uzávěrem. V únoru v roku 1951 byla svedena vltavská voda právě tímto tunelem. Po schválení projektu v roce 1952 byla zahájena samotná výstavba VD. Už v roce 1954 bylo možno zahájení napuštění vodní nádrže. Díky povodni, která nečekaně přišla byla nádrž za několik dnů napuštěna. První zkoušky Kaplanovy turbíny byla provedena v říjnu roku 1954, ale do trvalého provozu byly vodní turbíny uvedeni postupně: TG3 6. října, TG1 16.listopadu a TG2 27.listopadu roku 1955. Výstavba vodního díla Slapy byla ukončena v roce 1957.

Přehrada Slapy je nad základem 67,5 m vysoká (60 m nad dnem) a v koruně 260 m dlouhá.Hráz je přímá,betonová a tižná. Na celé těleso hráze bylo zapotřebí 374 320 m3 betonu.
Na hrázi se nacházejí čtyři korunové přelivy o šířce 15 m, které jsou hrazeny pohyblivým segmentovým uzávěrem o hradící výšce 8 m. Celkem korunové přepady dokáží převíst až 3000 m3 vody za sekundu. Po stranách dolní části hráze jsou umístěny dvě spodní výpustě o průměru 4 m a o kapacitě 195 m3/s a 170 m3/s. Průměrný průtok Slapskou přehradou je 84,7 m3/s. Na stoletý průtok, který je 2 503 m3/s není přehrada nějak zvyklá, za svou více něž padesátileté historii ho zažila jen jednou a to při katastrofálních povodích v roce 2002, kdy tu průtok dosahoval 3 100 m3/s, ale vodní dílo Slapy to přežilo bez větších potíží.

Vodní elektrárna, která se nezvykle nachází v tělesu hrázi byla vybavena třemi Kaplanovými turbínami o výkonu 144 MW. Turbína typu Kaplan (typ 6 K 40) vážící 42 tun je vyrobena v závodech ČKD Blansko a roztáčí jí osm lopat. Potřebních 100 m3/s vody pro tuto jednu turbínu přivádí ocelové potrubí o průměru 5 m. Voda se ,,sklidňuje" ve vývaru pod hrází, který je 5 m hluboký a 95 m dlouhý.
Průměrná výroba za posledních deset let je 320 GWh za rok. V první několika letech byla vodní elektrárna schopna zásobovat elektrickou energií přes 5% tehdejšího Československa. Vodní elektrárna byla v letech 2010 - 2011 podrobena rozsáhlé modernizaci, která zapříčila nárůst výroby elektrické energie asi o 10 Gwh za rok.

Přehrada Slapy zadržuje 269,3 mil.m3 a vytváří 44 kilometrovou přehradní nádrž, která dosahuje až k obci Kamýk nad Vltavou, kde se pak nachází další stupeň Vltavské kaskády - Kamýk.
Nádrž díky čistější a teplejší vodě než například nedaleký Orlík a dobré dostupnosti z Prahy je hojně využívána k rekreaci.

Už při výstavbě VD Slapy se myslelo na plavební zařízení pro lodě do 300 t. Proto byl v hrázi vybudován průchod hrází a část plavební komory v horní vodě, ale na lodní zdvihadlo nezbyly finance, a tak projet nebyl nikdy realizován,i když vzniklo velké množství technických řešení. Pro přepravu malých plavidel do výtlaku 4 t se zatím používá speciální vlek, který je tažen traktorem.

V posledních letech se ale projekt lodního zdvihadla oprašuje. Bylo vypracováno sedm různých variant lodního zdvihadla.

I. - Šachtové svislé lodní zdvihadlo (využití obloukového tunelu)
II.- Šachtová svislá plavební komora (využití obloukového tunelu)
III. - Šikmé příčné lodní zdvihadlo na pravém břehu
IV. - Šikmé podélné lodní zdvihadlo na pravém břehu
V. - Šikmé příčné lodní zdvihadlo na levém břehu
VI. - Šikmé podélné lodní zdvihadlo na levém břehu
VII. - Dále používat převážení plavidel na vlecích

VariantaDoba proplaveníVodaElektřina
I. 33,5 min 300 m3 125 kWh
II. 41,5 min. 5 390 m3 60 kWh
III. 51,5 min. 611 m3 125 kWh

Za vyhovující a reálné byli vyhodnoceni I.,II. a III. varianta. Ze všech tří variant byla vybrána třetí.
Doba výstavby bude přibližně trvat 30 měsíců (2,5 roku) a vyžádá si 2,1 miliardy Kč. Výstavba měla původně probíhat v letech 2010 - 2013, ale pravděpodobně proběhne až v letech 2018 - 2020.

Lodní zdvihadlo se bude skládat ze plavební komory v horní vodě, proplavný tunelu, horní a dolní stanice zdvihadla a samotné zdvihadlo pro lodě do výtlaku 300 tun, s délkou 45 m,s šířkou 6 m a s ponorem 2,2 m.
Šikmé příčné zdymadlo bude využívat stávající část plavební komory. Plavební komora bude u vjezdu v horní vodě 6 m široká a bude se rozšiřovat až na 14 m,minimální hloubka nad záporníkem bude 3 m. Maximální spád plavební komory bude 2,5 m, plnění bude přímé. Horní vrata budou spěrná o šířce 6 m a dolní budou tabulové o šířce 14 m.
Tunel bude mít podjezdnou výšku 5,45 m a bude sloužit jako výhybna protijedoucích plavidel.
Samotné lodní zdvihadlo se bude skládat ze dvou ocelových rovnobřezných drah, na kterých budou připevnění celkem čtyři kolejnice, po kterých bude jezdit vana o užitných rozměrech 45 m x 6 m x 2,7 m. Vana bude opatřena tabulovými vratami na obou stranách. Vanou budou pohybovat dvě protizávaží umístěné ve dvou šachtách o průměru 6 m a o hloubce 60 m.
Na provoz lodního zdvihadla Slapy budou dohlížet a řídit dva pracevníci ve velíně, který bude umístěn nad strojovnou.

Technické údaje

Základní informace

Přehrada Slapy
Rok uvedení do provozu 1957
Délka hráze 260 m
Šířka hráze 26,2 m
Výška hráze 67,5 m

Hydrologické údaje

Hydrologické údaje Slapy
Vodní tok Vltava
Plocha povodí 12 952 km2
Průměrný průtok 84,7 m3/s
Aktuální průtok ZDE
Stoletý průtok 2 250 m3/s
Historicky nejvyšší 3 100 m3/s (14.8.2002)

Nádrž

Nádrž Slapy
Rozloha 1 162 ha
Objem 269,3 mil.m3
Průměrná hloubka 23,18 m

Elektrárna

Vodní elektrárna Slapy
Výkon 144 MW
Roční výroba 320,68 Gwh
Provozovatel Skupina ČEZ
Turbíny 3 x Kaplan
Hltnost turbíny 3 x 100 m3/s
Průměr oběžného kolo 3 700 mm
Spád 56 - 27 m
Otáčky 230,8 ot./min

Video

Mapa

Země: Česko, Kraj: Středočeský, Okres: Praha-Západ

Seznamy

Největší vodní nádrže v Česku podle rozlohy
5. Nechranice 1338 ha
6. Slapy 1162 ha
7. Věstonice 1033 ha

Největší vodní nádrže v Česku podle objemu
4. Nechranice 287,56 mil. m3
5. Slapy 269,3 mil. m3
6. Slezká Harta 218,74 mil. m3

Nejvýkonnější vodní elektrárny v Česku
3. Orlík 364 MW
4. Slapy 144 MW
5. Lipno 120 MW
Vltavská kaskáda

email: info@tv-adams.wz.cz