Přehrada Slapy

Vodní dílo Slapy se začalo projektovat už za První republiky, ale realizaci zbrzdila 2.Světová válka. Teprve v červenci roku 1949 začaly přípravné práce tím, že začal být ražen obloukový tunel pro převedení vltavské vody od budoucího staveniště. Tunel je 360 m dlouhý a v horní vodě byl před napuštěním nádrže uzavřen třistatunovým železobetonovým uzávěrem. V únoru v roku 1951 byla svedena vltavská voda právě tímto tunelem. Po schválení projektu v roce 1952 byla zahájena samotná výstavba VD. Už v roce 1954 bylo možno zahájení napuštění vodní nádrže. Díky povodni, která nečekaně přišla byla nádrž za několik dnů napuštěna. První zkoušky Kaplanovy turbíny byla provedena v říjnu roku 1954, ale do trvalého provozu byly vodní turbíny uvedeni postupně: TG3 6. října, TG1 16.listopadu a TG2 27.listopadu roku 1955. Výstavba vodního díla Slapy byla ukončena v roce 1957.

Přehrada Slapy je nad základem 67,5 m vysoká (60 m nad dnem) a v koruně 260 m dlouhá.Hráz je přímá, betonová a tižná. Na celé těleso hráze bylo zapotřebí 374 320 m³ betonu.
Na hrázi se nacházejí čtyři korunové přelivy o šířce 15 m, které jsou hrazeny pohyblivým segmentovým uzávěrem o hradící výšce 8 m. Celkem korunové přepady dokáží převíst až 3000 m³ vody za sekundu. Po stranách dolní části hráze jsou umístěny dvě spodní výpustě o průměru 4 m a o kapacitě 195 m³/s a 170 m³/s. Průměrný průtok Slapskou přehradou je 84,7 m³/s. Na stoletý průtok, který je 2 503 m³/s není přehrada nějak zvyklá, za svou více něž padesátileté historii ho zažila jen jednou a to při katastrofálních povodích v roce 2002, kdy tu průtok dosahoval 3 100 m³/s, ale vodní dílo Slapy to přežilo bez větších potíží.

Vodní elektrárna, která se nezvykle nachází v tělesu hrázi byla vybavena třemi Kaplanovými turbínami o výkonu 144 MW. Turbína typu Kaplan (typ 6 K 40) vážící 42 tun je vyrobena v závodech ČKD Blansko a roztáčí jí osm lopat. Potřebních 100 m³/s vody pro tuto jednu turbínu přivádí ocelové potrubí o průměru 5 m. Voda se ,,sklidňuje" ve vývaru pod hrází, který je 5 m hluboký a 95 m dlouhý.
Průměrná výroba za posledních deset let je 320 GWh za rok. V první několika letech byla vodní elektrárna schopna zásobovat elektrickou energií přes 5% tehdejšího Československa. Vodní elektrárna byla v letech 2010 - 2011 podrobena rozsáhlé modernizaci, která zapříčila nárůst výroby elektrické energie asi o 10 Gwh za rok.

Přehrada Slapy zadržuje 269,3 mil.m³ a vytváří 44 kilometrovou přehradní nádrž, která dosahuje až k obci Kamýk nad Vltavou, kde se pak nachází další stupeň Vltavské kaskády - Kamýk.
Nádrž díky čistější a teplejší vodě než například nedaleký Orlík a dobré dostupnosti z Prahy je hojně využívána k rekreaci.

Už při výstavbě VD Slapy se myslelo na plavební zařízení pro lodě do 300 t. Proto byl v hrázi vybudován průchod hrází a část plavební komory v horní vodě, ale na lodní zdvihadlo nezbyly finance, a tak projet nebyl nikdy realizován,i když vzniklo velké množství technických řešení. Pro přepravu malých plavidel do výtlaku 4 t se zatím používá speciální vlek, který je tažen traktorem.

V posledních letech se ale projekt lodního zdvihadla oprašuje. Bylo vypracováno sedm různých variant lodního zdvihadla.

I. - Šachtové svislé lodní zdvihadlo (využití obloukového tunelu)
II.- Šachtová svislá plavební komora (využití obloukového tunelu)
III. - Šikmé příčné lodní zdvihadlo na pravém břehu
IV. - Šikmé podélné lodní zdvihadlo na pravém břehu
V. - Šikmé příčné lodní zdvihadlo na levém břehu
VI. - Šikmé podélné lodní zdvihadlo na levém břehu
VII. - Dále používat převážení plavidel na vlecích

Varianta	Doba proplavení	Voda	Elektřina
I.	33,5 min	300 m3	125 kWh
II.	41,5 min.	5 390 m3	60 kWh
III.	51,5 min.	611 m3	125 kWh

Za vyhovující a reálné byli vyhodnoceni I.,II. a III. varianta. Ze všech tří variant byla vybrána třetí.
Doba výstavby bude přibližně trvat 30 měsíců (2,5 roku) a vyžádá si 2,1 miliardy Kč. Výstavba měla původně probíhat v letech 2010 - 2013, ale pravděpodobně proběhne až v letech 2018 - 2020.

Lodní zdvihadlo se bude skládat ze plavební komory v horní vodě, proplavný tunelu, horní a dolní stanice zdvihadla a samotné zdvihadlo pro lodě do výtlaku 300 tun, s délkou 45 m,s šířkou 6 m a s ponorem 2,2 m.
Šikmé příčné zdymadlo bude využívat stávající část plavební komory. Plavební komora bude u vjezdu v horní vodě 6 m široká a bude se rozšiřovat až na 14 m,minimální hloubka nad záporníkem bude 3 m. Maximální spád plavební komory bude 2,5 m, plnění bude přímé. Horní vrata budou spěrná o šířce 6 m a dolní budou tabulové o šířce 14 m.
Tunel bude mít podjezdnou výšku 5,45 m a bude sloužit jako výhybna protijedoucích plavidel.
Samotné lodní zdvihadlo se bude skládat ze dvou ocelových rovnobřezných drah, na kterých budou připevnění celkem čtyři kolejnice, po kterých bude jezdit vana o užitných rozměrech 45 m x 6 m x 2,7 m. Vana bude opatřena tabulovými vratami na obou stranách. Vanou budou pohybovat dvě protizávaží umístěné ve dvou šachtách o průměru 6 m a o hloubce 60 m.
Na provoz lodního zdvihadla Slapy budou dohlížet a řídit dva pracevníci ve velíně, který bude umístěn nad strojovnou.