Úvod

Vodní díla

Česká

Zahraniční

Vodní cesty

MVE

Seznamy

Mapy

free counters

Vltavská kaskáda
Vltavská kaskáda je soustava osmi přehrad a jednoho zátopného jezu na nejdelší české řece Vltavě. Účelem vybudování této soustavy bylo zlepšení průtoku Vltavy, ochrana před povodni a energetické a dopravní využití vltavy.

První projekt soustavy vodních děl na Vltavě vyprojektovala firma Lanna - Vering, projekt zahrnoval vybudování 2-4 metrových jezů mezi Mělníkem a Českými Budějovice, projekt řešil splavnění Vltavy pro lodě do výtlaku 600 t - 700 t, ale jeho energetické využití bylo s porovnání s dnešním stavem velmi nízké.
Do 2.světové války bylo ještě vypracováno několik projektů počítající s několika vysokými přehradami a s několika nizkými přehradami nebo jezy.
Mezi tím byly vybudovány první dva stupně Vltavské kaskády - Vrané a Štěchovice, které měli za úkol regulovat odtok z budoucích velkých vodních elektráren, protože se počítalo se spojením Vltavy s Dunajem byly vybaveny plavebními komory pro lodě s výtlakem do 1000 - 1200 tun.
V roce 1953 vznikl hydroelenergetický plán, který zahrnoval celkem 13 stupňů - sedm pod Českými Budějovici a šest nad nimi, kromě vysoké přehrady Český Krumlov I. s vyrovnávací nádrží Český Krumlov II. a menších přehrad (asi velikosti Štěchovické přehrady) Dívčí kámen a Rájov je plán shodný s dnešním stavem.
Do roku 1963 byla velká část Vltavské kaskáda jak jí známe dnes hotová. Na konci osmdesátých letech minulého století byly vybudování ještě dva stupně, a to Hněvkovice a Kořensko, které byly vybudování jako součást Jaderné elektrárny Temelín.

Dnes Vltavská kaskáda začíná více sloužit k rekreaci. Díky budování plavebních zařízení na Hněvkovice a na dalších stupňů se rozvíjí osobní lodní doprava. Do roku 2013 bude splavný střední tok Vltavy (Orlík - Č.Budějovice) a do roku 2020 bude splavněná Vltava od Mělníka až do Českých Budějovi.

Galerie

Přehrada Vrané Štěchovická přehrada Slapská přehrada Přehrada Kamýk Orlická přehrada Hněvkovická přehrada
Přehrada Lipno II. Přehrada Lipno I.

Stupeň Výstavba Délka vzdutí
nádrže
Rozloha
nádrže
Výkon vodní
elektrárny
Vrané
1930-36
12,7 km
263 ha
13,88 MW
Štěchovice
1939-45
7,4 km
95,7 ha
22,5 MW
Slapy
1952-57
44 km
1162 ha
144 MW
Kamýk
1957-63
9,9 km
195 ha
40 MW
Orlík
1957-63
68 km
2732,7 ha
364 MW
Kořensko
1986-91
-*
-*
3,8 MW
Hněvkovice
1986-91
17,5 km
276,67 ha
9,6 MW
Lipno II.
1952-57
2 km
45 ha
1,5 MW
Lipno
1952-60
48 km
4 870 ha
120 MW
Celkem
1930 - 1991
209,5 km
9 640 ha
719,28 MW

*Vodní nádrž Orlík při maximální hladině zatopí VD Kořensko a pak vodní nádrž Kořensko přestane existovat.

Mapa

Zdroj technických parametrů:
Povodní Vltavy

Více

20 Nejvýkonnějších vodní elektráren ČR
30 největších nádrží ČR,podle rozlohy