Vltavská kaskáda

Galerie |Přehled | Mapa

Popis

Vltavská kaskáda je soustava osmi přehrad a jednoho zátopného jezu na nejdelší české řece Vltavě. Účelem vybudování této soustavy bylo zlepšení průtoku Vltavy, ochrana před povodni a energetické a dopravní využití vltavy.

První projekt soustavy vodních děl na Vltavě vyprojektovala firma Lanna - Vering, projekt zahrnoval vybudování 2-4 metrových jezů mezi Mělníkem a Českými Budějovice, projekt řešil splavnění Vltavy pro lodě do výtlaku 600 t - 700 t, ale jeho energetické využití bylo s porovnání s dnešním stavem velmi nízké.

Do 2.světové války bylo ještě vypracováno několik projektů počítající s několika vysokými přehradami a s několika nizkými přehradami nebo jezy.

Mezi tím byly vybudovány první dva stupně Vltavské kaskády - Vrané a Štěchovice, které měli za úkol regulovat odtok z budoucích velkých vodních elektráren, protože se počítalo se spojením Vltavy s Dunajem byly vybaveny plavebními komory pro lodě s výtlakem do 1000 - 1200 tun.

V roce 1953 vznikl hydroelenergetický plán, který zahrnoval celkem 13 stupňů - sedm pod Českými Budějovici a šest nad nimi, kromě vysoké přehrady Český Krumlov I. s vyrovnávací nádrží Český Krumlov II. a menších přehrad (asi velikosti Štěchovické přehrady) Dívčí kámen a Rájov je plán shodný s dnešním stavem.

Do roku 1963 byla velká část Vltavské kaskáda jak jí známe dnes hotová. Na konci osmdesátých letech minulého století byly vybudování ještě dva stupně, a to Hněvkovice a Kořensko, které byly vybudování jako součást Jaderné elektrárny Temelín.

Dnes Vltavská kaskáda začíná více sloužit k rekreaci. Díky budování plavebních zařízení na Hněvkovice a na dalších stupňů se rozvíjí osobní lodní doprava. Do roku 2013 bude splavný střední tok Vltavy (Orlík - Č.Budějovice) a do roku 2020 bude splavněná Vltava od Mělníka až do Českých Budějovi.

Fotogalerie

Přehrada Vrané Přehrada Štěchovice Přehrada Slapy Přehrada Kamýk Přehrada Orlík Přehrada Hněvkovice Přehrada Lipno II Přehrada Lipno

Přehled

Stupeň Výstavba Délka vzdutí
nádrže
Rozloha
nádrže
Výkon vodní
elektrárny
Vrané 1930-36 12,7 km 263 ha 13,88 MW
Štěchovice 1939-45 7,4 km 95,7 ha 22,5 MW
Slapy 1952-57 44 km 1162 ha 144 MW
Kamýk 1957-63 9,9 km 195 ha 40 MW
Orlík 1957-63 68 km 2732,7 ha 364 MW
Kořensko 1986-91 -* -* 3,8 MW
Hněvkovice 1986-91 17,5 km 276,67 ha 9,6 MW
Lipno II. 1952-57 2 km 45 ha 1,5 MW
Lipno 1952-60 48 km 4 870 ha 120 MW
Celkem 1930 - 1991 209,5 km 9 640 ha 719,28 MW

*Vodní nádrž Orlík při maximální hladině zatopí VD Kořensko a pak vodní nádrž Kořensko přestane existovat.

Mapa

Rozumím
Tento web používá cookies ke zlepšení obsahu. Co je to cookies?