Zdymadlo Poděbrady

Poděbradský jez je jeden z patnácti plavebních stupňů, které zajišťují splavnost Labe od Mělníku do přístavu v Chvaleticích (vodní cesta střední Labe). Jeho funkce není jen zdvižení hladiny řeky a tím zajištění potřebné plavební hloubky, ale také výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně.

Poděbradský jez vzdouvá labskou hladinu v Pardubicích od roku 1924, ale jeho stavba začalo jíž o jedenáct let dříve. Nejdříve se vybudoval jez, který byl dokončen už za rok, po něm následovala stavba vodní elektrárna, která byla z důvodu propuknutí 1.světové války pozastavena. Po skončení války stavba rychle pokračovala, v roce 1919 byly uvedeny do provozu dvě turbíny. V roce 1924 byla dokončena i plavební komora, a tak vodní dílo mohlo být uvedeno do provozu.Zdymadlo navrhl architekt Antonín Engel.

Hlavní část vodní díla jsou dvě pohyblivé jezová pole o šířce 22 m, které jsou hrazeny stavidly o výšce 2,96 m typu Stoney a štěrková propust o šířce 8 m hrazena klapkou o výšce 3,96 m. Mezi jezovými poli a štěrkovou propustí jsou vztyčeny čtyři jezové pilíře o celkové výšce 16,25 m a šířce 3,4 m.

U levém břehu pracuje průtočná MVE Poděbrady o výkonu 1042 kW. Ve strojovně jsou nainstalovány čtyři Francisovy turbíny, které využívají 2,7 m vysoký spád, k výrobě elektrické energie. V roce 2010 vyrobila MVE 4 647 000 kWh elektřiny.

Mezi budovou vodní elektrárny a jezem se nachází komůrkový rybí přechod, který zajišťuje migraci ryb Labem.

V místě původní koryta je vybudována plavební komora. Plavební komora má užitnou délku 85 m, šířku 12 m a hloubku 3 m. Dokáže tedy převést přes jez plavidlo o výtlaku až 1 200 tun. Dolní i horní vrata jsou vzpěrná. V dolní vodě na ní navazuje 170 m dlouhý plavební kanál, který ji spojuje s hlavním korytem řeky. V horní vodě je 180 dlouhý plavební kanál.